Čeňkova pila
Čeňkova pila je místo, kde soutokem dvou křišťálově čistých šumavských říček Vydry a Křemelné vzniká zlatonosná Otava. Tam uvidíte smrky,které zasadil Bedřich Smetana při návštěvě svého přítele - majitele Čeňkovy pily - Čeňka Bubeníčka. Zřejmě právě zde vznikl hudební motiv jeho symfonické básně Vltava, skvostu české vážné hudby. U soutoku najdete technickou památku - zrenovovanou malou vodní elektrárnu. O něco výš je pak vodní elektrárna Vydra, která dodnes dodává nezanedbatelný příkon do sítě. Na Čeňkovu pilu je nejlepší dojet z "Račánku" autem - cca 13 km.
Náš tip: spojte výlet na Čeňkovu pilu s procházkou na vyhlídku Dračí skály u osady Svojše. Dostanete se tam autem - po příjezdu od Kašperských Hor do Rejštejna odbočte téměř na konci obce Rejštejn doleva na komunikaci ve směru Svojše, Horská Kvilda. Po příjezdu do Svojší odstavte auto u kapličky a pokud budete mít štěstí, zahlédnete napravo od komunikace nenápadnou dřevěnou směrovku doprava na "Dračí skály". Pokud nezahlédnete, doptejte se. Vzdálenost je nevelká, cca dvacet minut pěší chůze po rovném terénu Vás dovede na vyhlídku do údolí Otavy, která není příliš známá, ale "vyrazí Vám dech"
Čeňkova Pila (641 m n.m.) je osada na soutoku řek Křemelné a Vydry, pojmenovaná podle obchodníka se dřevem, Čeňka Bubeníčka, který zde v letech 1868-70 postavil skutečnou pilu na zpracování dřeva ze šumavských lesů. Dřevo se tehdy vázalo do vorů a plavilo po řece Otavě, jež vzniká právě soutokem již zmíněných řek, dále do Vltavy a do Prahy. V osadě se nachází dodnes funkční vodní elektrárna Čeňkova pila vybudovaná v r. 1912 (národní technická památka) a vodní elektrárna Vydra z let 1934-1938. Místo je rovněž známé pobytem Bedřicha Smetany, který v r. 1867 společně s přáteli dirigentem Národního divadla M.Andrlem a vychovatelem Bubeníčkových dětí L.Procházkou zasadil na pravém břehu Otavy tzv. Smetanův smrk. Zde údajně získal i inspiraci pro úvodní motiv symfonické básně Vltava. Osada Čeňkova Pila je východiskem naučné stezky Povydří, vodáckého sjezdu řeky Otavy a mnoha turistických, cyklistických a lyžařských tras.
Vodní elektrárna Čeňkova pila má svůj počátek v r. 1908, kdy byla v původní pile, která zpracovávala především dřevo z lesních kalamit (1863 a 1870) instalována tři vodní kola pro pohon dřeva a dřevoobráběcích strojů. V r. 1912 byla pila z rozhodnutí města Kašperské Hory přestavěna na vodní elektrárnu, která byla na tehdejší dobu moderně vybavena např. samočinným regulátorem napětí. Francisova horizontální turbína firmy Voight se dodnes nachází ve zděné kašně s věžičkou vedle strojovny. Původní roční výroba 500 MWh (stačila na zásobení města Kašperské Hory elektrickou energií) klesla od r. 1948 na 90 kW. Téměř původní elektrárna je stále v provozu (vyrobená energie se předává elektrárně Vydra).
Vodní elektrárna Vydra se začala stavět v r. 1937 podle projektu ing. Karla Koska. Elektrárna využívá vodní síly Vchynicko-Tetovského kanálu, který v letech 1799-1801 vybudoval schwarzenberský inženýr Josef Rosenauer.Kanál obcházel kamenité koryto vydry a sloužil pro plavení dříví ze Šumavy (po Křemelné a Otavě) až do Prahy. Voda z kanálu je pak podzemím vedena do akumulační nádrže a odtud spádem 240 m na turbínu elektrárny. Dnes je elektrárna funkční technickou památkou a muzeem s veřejně přístupnou expozicí “Šumavská energie”.. Roční výroba elektrické energie dosáhla v r. 1995 30 mil Kwh. Průměrný roční výkon elektrárny je 6,4 MW.