Strašín
... bývaly to slavné poutě k Matce Boží Strašeňské, jak s úctou nazýval lid svoji Madonu v barokním kostele na návrší - a ona pomáhala v úzkosti i nemoci.
Myslíte, že vzrušený tep naší doby zrušil magii místa? Věřte nebo ne, ale pokud navštívíte tento vzácně klidný kout, jistě pocítíte zvláštní klid a pohodu .Kdo ví, jestli se Vám nesplní skrytá prosba vyslovená ke Strašeňské Madoně. Dlouhá léta tu na faře přilehlé ke kostelu v minulém století žil a působil pan ThDr. František Daniel Merth jako farář - a také básník svého kraje. Ač tehdejším režimem těžce pronásledován, nikdy neztratil víru ...
Strašín je typickou staročeskou šumavskou vesnicí rozloženou uprostřed působivé přírodní lokality. Její pozvolný dlouhodobý vývoj - první písemná zmínka pochází z roku 1254 - dává tomuto území stabilní charakter vyváženého způsobu života lidí žijících ve vesnickém společenství. Pro další rozvoj je to příznivá shoda okolností. Relativně nedotčená zachovalá krajina a příroda, pomezní území sousedící s chráněnou krajinnou oblastí, dále navazující na Národní park Šumava a především stabilní obyvatelstvo. Kontinuální vývoj zde nebyl přerušen ani změnami politickými či kulturními.
Osídlení zdejší oblasti se datuje až do dob mladší doby železné, tehdy sem přišel kmen Keltů. Trvalé osídlení kraje pak začíná v 6. – 10. století, kdy se zde usazují slovanské kmeny. Strašínská obec původně vznikla ze samot, které se postupem času rozšiřovaly a sbližovaly se. První dochovaná písemná zmínka o vsi samotné pochází z roku 1254. Z dochované zprávy vyplývá, že zdejší faru spravovali strakoničtí johanité. Ves již tehdy pravděpodobně patřila Vítkovcům, předchůdcům Rožmberků. Ve 13. století se také datuje vznik hrádku v blízkosti Strašína na skalnatém hřbetu Na výškách.
K nejstarším farním kostelům v kraji právem patří strašínský kostel Narození Panny Marie. První písemná zmínka pochází z r.1254, kdy Mikuláš, plebán ve Strašíně stvrzuje, že "neodcizí nic z majetku kostela jemu svěřeného." Již za panování Karla IV se uvádí strašínský kostel jako kostel farní a poutní. Založen byl jako stavba románsko-gotická. Jeho nynější podoba je určena barokní přestavbou - někdy se uvádí že vzorem byl chrám sv.Štěpána v bavorském Pasově.Z vnitřního zařízení kostela je nejcennější barokní oltář a kazatelna. Jejich sochařská výzdoba nese znaky mistrovské Braunovy školy - předpokládá se, že místní řezbáři pracovali pod vedením některého z jejích mistrů. Románská křtitelnice pochází z doby založení kostela. Samostatná kapitola je milostná socha madony, která byla darována kostelu údajně roku 1443 Půtou Švihovským z Rabí. Uctívána byla od roku 1573, kdy zde působil strašínský poustevník Martin Rezek Strakonický. Podle legendy se poustevníkovi, žijícímu svatým životem, na kameni za kostelem, kde měl svoji poustevnu, zjevila Panna Maria s Ježíškem, který mu žehnal. Jako důkaz pravdivosti zjevení se Panna Maria shýbla a ponořila svůj prst do kamene, z něhož vytryskl pramen. Je pravdou, že na tom místě je stále v kameni důlek, v němž voda nikdy nevysychá. Je zde výklenková kaple s novodobým zobrazením Panny Marie.. Milostná socha Panny Marie byla zcizena 8.12.1990 neznámým pachatelem a dosud nebyla nalezena. Je dřevěná, vysoká 1,10 m. Představuje Pannu Marii stojící na půlměsíci, držící v levé ruce Jezulátko a v pravé žezlo. Zvláštností chrámu je oltář sv.Aji, patronky v právních sporech a korunovaný obraz sv.Jana Nepomuckého. Poutní chrám Narození Panny Marie ve Strašíně je nejen dominantou tohoto koutu Šumavy - nejzazšího výběžku šumavských Plání - nazývaného Podlesí - ale v pravém slova smyslu jeho staletým symbolem.