Kašperské Hory
Kdysi "královské horní město" - těžba zlata je tu diskutována dodnes...náměstí s kostelem vypovídajícím o dlouhé historii, radnicí s krásnými štíty,které vypadají jak nazdobené od cukráře. Za zhlédnutí stojí i původní "hornický" kostel za městem s dřevěným malovaným stropem. Zajděte do Muzea pod náměstím - budete překvapeni, kolik se toho dozvíte o tradici šumavských skláren a životě obyvatel staré Šumavy (jak jinak, když ředitel Muzea je opravdový znalec šumavské historie).
Náš tip na léto: vyhledejte studánku Grantl u poutního kostela Panny Marie Sněžné - jen kousek pod náměstím ve směru, kudy vede silnička do Amáliina údolí se starými štolami. Umyjte si oči v léčivé vodě studánky - je zázračná. Staří pamětníci by Vám řekli, jak tato tradice vznikla - a že poutě na toto místo bývaly slavné...
Náš tip na zimu: to už je "tep" nového času ... samozřejmě Skiareál Snowhill. Uměle zasněžovaný, s večerním osvětlením, moderními vleky a snowtubingem (viz naše menu - Lyžování na Šumavě).
Historie města
První osadníky nepřilákala do Kašperských Hor úrodná půda, ale zlato ukryté v zemských hlubinách. Právě počátky hlubinného dolování zlata jsou spojeny s počátkem Kašperských Hor, který je kladen do 13. století.
Počátky města
Zřejmějiž ve 14. století zde stávala rozsáhlá, ale rozptýlená hornická osada, jejíž součástí byl i pozdější Rejštejn.
Centrem osídlení nebylo dnešní náměstí, ale patrně kostel sv. Mikuláše. Kolem poloviny 14. století již stálo dnešní jádro města s velkým náměstím a neméně velkým kostelem Sv. Linharta, dnes sv. Markéty. S dolováním souvisí i staré jméno města – Reichenstein, později Bergreichenstein. Ve staré němčině znamenalo spojení „am reichen Stein“ u bohaté skály.
Nejvýznamnější zlatorudný revírZa krále Jana Lucemburského pracovalo v Kašperských Horách více než 300 mlýnů na zlatonosnou rudu.Králova tažení proti městu Landshutu ve Slezku se zúčastnilo 600 horníků, aniž by byly přerušeny práce v dolech. Není se co divit, vždyť zdejší zlatonosný revír byl nejvýznamnější v zemi. Pozornost městu věnoval i Janův syn Karel IV. Z Bavorska dal zřídit novou obchodní stezku, která vedla z Pasova na Kvildu, přes Hory, Sušici do nitra Čech. Nad městem dal Karel postavit pevný hrad Kašperk.
Zlatá doba v 16. století
16. století představovalo pro Kašperské Hory významné období rozkvětu.
Neprosperovaly jen zdejší doly, ale i obchody na stezce. A tak není divu, že císař Rudolf II. povýšil Kašperské Hory na královské horní město. Ve stejném roce prodal Horám také většinu kašperského panství. Samotný hrad si město koupilo od krále Matyáše v roce 1617. A po tomto hradě si také dalo nové jméno. Teprve nyní to byly Kašperské Hory, tak jako to známe dnes. Město mělo sice hrad, ale žádné hradby. Bylo natolik zaneprázdněno dolováním, že i když vlastnilo příslušné privilegium, na budování hradeb si nikdy nenašlo čas.
Čas dohasínající slávyI když se v 16. století v dolech intenzivně pracovalo, výnos zdaleka nedosahoval tolik, kolik v předhusitských dobách. V období třicetileté války byly důlní práce silně omezeny. Upadající těžba zlata byla pozvolna nahrazována sklářstvím, pro které tu byl dostatek vhodných surovin. Časem se dokonce některé sklárny probojovaly mezi nejproslulejší v tehdejší monarchii.
Nová dobaKašperské Hory zažily četné pokusy o obnovu těžby drahých kovů, vždy však skončily bez většího úspěchu. Město sdílelo neúspěchy těžby. S postupným vyčerpáním ložisek klesl i jeho význam. Město ve svém vývoji ustrnulo a jeho pozvolný pokles nezastavily ani pokusy o zavedení drobné průmyslové výroby, škol, a zřízení státních úřadů v roce 1850. Kašperské Hory si do dnešních dnů zachovaly řadu památek připomínajících jejich někdejší lesk a slávu. Pro ty se dnes téměř zapomenuté město vyplatí navštívit a několik dní tu i pobýt. Rozhodně mají co nabídnout.
Strašidla všude kam se podívášVýlet do Kašperských Hor je i výprava za strašidly. Ta si město ukryté v hlubokých lesích oblíbila stejně jako nedaleký hrad. V dávných dobách poblíž města sužoval lidi bezhlavý muž. Jednou zastoupil cestu děvčeti, co šlo do města, a třikrát ji udeřil do brady. Ta se tak vyděsila, že domů doběhla polomrtvá. Jindy se zas pod Ždánovem objevoval děsný lovec, který měl tvář jako struhadlo. Své osobní strašidlo má na Kašperkách většina místních památek.